Historie obce Babice 

Obec Babice.

Lokalita kde se dnes obec nachází, byla osídlena již v pravěku, což dokazují nálezy z 19. století.

Své jméno Babice, respektive Velké Babice, dostala buď podle zaoblené vyvýšeniny, která svým tvarem připomíná stařenu nebo od mytologického staroslovanské bohyně Báby. Jiné zdroje hovoří o legendárním zakladateli vsi Babovi, Babkovi nebo Babatovi, jehož potomci se zvali Babici.

První písemná zmínka o tvrzi se uvádí v letech 1363 – 1375, kdy je zde připomínán Matěj Babický, spolupatron kostela v Boharyni.

Tvrz

Z tvrze se do dnešních dnů zachovalo pouze ploché tvrziště, které se nachází severozápadně od Babic na cestě k Barchovu. Tvrziště je na mírném pahorku. Asi 2,5m vysoký pahorek je ze severní, západní a jižní strany obehnán příkopem, který přechází do valu.

Pozůstatek tvrze má oválný tvar o rozměrech cca 35 x 30 m při úpatí, na temeni cca 12 x 8 m.

Na tvrzišti bylo nalezeno drtidlo a zlomky „tuhové keramiky“, pravděpodobně středověké. V roce 1894 se na tvrzišti údajně našly také „nádoby s popelem“.

V roce 1414 drželi tvrz farář Zdislav

z Kratonoh a bratři Pešíkové z Babic. Během husitských válek ves zpustla a byla přikoupena k panství Nechanice a následně ještě několikrát změnilo majitele.

V roce 1541 byla tvrze přiřazena k chlumeckému panství, které vlastnil Jan IV. z Perštejna.

V roce 1570 stále ještě pustá ves Babice byla nově osazena, to už celé panství patřilo panovníkovi Ferdinandovi I.

Následovala opět změna ve vlastnictví až do roku 1626, kdy jako součást chlumeckého panství se stala majetkem rodu Kinských.

V roce 1787 byla v Babicích zřízena lokálie a v roce 1849 se staly Babice samostatnou politickou obcí. 17. října 1855 pak byla zdejší lokálie povýšena na faru. V roce 1864 nákladem 24 000 K byla v Babicích postavena škola. Roku 1888 byla zbudována silnice z Kosiček do Babice.

V roce 1894 zde vznikl sbor dobrovolných hasičů který měl osmnáct členů. V roce 1919 měla obec katastrální rozlohu 250, 86 ha. V roce 1922 byl založen Spořitelní a záložní spolek a v 1924 Vodní družstvo. Během německé okupace nesla obec jméno Babitz. V roce 1940 zde stálo 77 domů, ve kterých žilo 324 obyvatel. V roce 1957 vzniklo JZD Babice. 1 ledna 1976 se Babice staly součástí obce Kosičky. Od 1. ledna 1992 jsou Babice opět samostatnou politickou obcí. V letech 1993-1994 byla rozšířena zdejší telefonní síť.

Kostel sv. Petra a Pavla

Je dominantou obce a okolní krajiny. Novorománský kostel by vybudován jako orientovaný podle architektonického návrhu Josefa Míči v letech 1837 – 1843 na místě původního dřevěného kostela ze 17. století, který měl rovný trámový strop a oblou apsidu.

Jednolodní kostel má půdorys latinského kříže s užším půlkruhově zakončeným presbyteriem.

Kostel je vybaven dobovým zařízením z původního dřevěného kostelíka. Jde o obraz ukřižování Ježíše Krista, který byl kdysi na hlavním oltáři a je vymalován na dveře. Dále se zachovaly svícny, obraz sv. Václava a pozdně gotická Madona a barokní soška Zmrtvýchvstání.

Varhany byly postaveny v roce 1876 varhanářem Karlem Schiffnerem. Mají dva manuály a mechanickou zásuvkovou vzdušnici. Na přelomu 20. a 21. století byly téměř nefunkční. Jejich zprovoznění provedl v roce 2020 Jan Fajfr z Hradce Králové.

Historie obce Babice 

Obec Babice nikdy v minulosti neměla svůj znak, neboť jako obci bez historického městského statutu ji vzniklo právo na vlastní znak až v roce 1990, po schválení nového obecního zřízení.

Stejně tak není doklad o existenci pečeti obce Babice. Ovšem dohledal se doklad s existencí historické farní pečeti babického kostela sv.Petra a Pavla. Jedná se o poměrně zřetelný a zachovalý otisk pečeti do červeného vosku, z něhož je zřejmé, že pečetní pole typáře obsahovalo vyobrazení dvojice patronů kostela s jejich atributy,

tzn. sv.Petra s klíči a sv.Pavla s mečem.

Obraz patronů kostela obklopoval po obvodu pečeti latinský majuskulní opis „SIGILUM ECLESIAE BABITZENSIS“, tzn. pečeť farnosti babické.

V případě obce Babice tedy není doložena pečeť obce s vlastní symbolikou, kterou by bylo možné převzít do nového znaku obce. Lze ovšem velmi dobře navázat na popsané historické zdroje a významné motivy obce.

Z čeho se tedy pro návrhy znaku vycházelo:

Figura klíče (resp. dvou klíčů) představuje typický atribut sv.Petra, zatímco figura meče je zase atributem sv.Pavla, tedy patronů babického kostela zobrazených na historické farní pečeti doložené v první polovině 19.století.

Alternativou figury klíče je figura svatopetrského kříže, tzn. kříže se sníženým břevnem.

Uvedené atributy patronů kostela neodkazují pouze na historickou pečeť, ale reprezentují i samotný babický neorománský kostel jako kulturní památku obce a současně dominantní a významný bod v krajině.

Figura prázdného kotouče, stejně jako figura obloukového břevna odkazují na druhou z evidovaných kulturních památek obce, kterou je tvrziště na mírném pahorku obehnaném příkopem, který přechází do valu - pozůstatek feudálního sídla nižší venkovské šlechty ze 14. století.

Tvrzišti se někdy říká „Vlčí hrad“, a proto se v návrhu znaku objevuje variantně figura trojice vlčích zubů, která vyjadřuje místní označení tvrziště. Vlčí zuby jsou voleny proto, že se jedná o figuru hraběcí rodiny Kinských,

k jejichž chlumeckému panství Babice patřily a jejichž erb se pravděpodobně nachází i na vrchnostenské pečeti, kterou byly otištěny Indikační skicy obce v roce 1841.

Figura vlnkovité paty štítu, která odkazuje na soustavu rybníků v obci. Počet dvou sídelních částí obce pak odpovídá figuře dvěma hvězdám, nebo dvěma znakovým polím polceného (tj.svisle děleného) štítu.

Občané si v červenci 2024 odhlasovali níže uvedený znak a vlajku. 

„V modro-červeně polceném štítě zlaté postavené přivrácené zkřížené klíče proložené zlatým vztyčeným mečem s jílcem podloženým zúženým stříbrným obloukovým břevnem.“

Ta byla následně schválena poslaneckou sněmovnou dne 08.11.2024.